řešení
Novou kompozici Mariánského náměstí organizuje pomyslná zelená stuha. Náměstí chápeme jako jeden celek, vytváříme však prostory různých charakterů a náplní, stejně jako svébytné předprostory pro přilehlé instituce a vybavenost. Návrh nově dává vyniknout dominantám, jako jsou kostel, budova školy, Dům kultury a zprostředkovává jejich nový vztah s náměstím. Řešení pracuje s tématem zadržování dešťové vody i recyklace, kdy využívá původní dlažební kostky i celé stávající povrchy a zčásti zapojuje původní stromy. Barevnou inspirací návrhu se staly Růžencová pouť a historická vyobrazení Mariánského sloupu.
Zelená stuha, vinoucí se po jižní hraně, náměstí sjednocuje v jeden celek. Zároveň artikuluje parter školy a Domu kultury. Vzniklý parter opticky izoluje od průjezdní komunikace. Tam kde je potřeba, vyrovnává složitý terén náměstí. Svými stromy a orientací poskytuje náměstí stín a chrání ho před větrem. Nezpevněným povrchem a pozicí pod svahem vstřebává dešťovou vodu i z přilehlé plochy náměstí, ochlazuje tak své okolí.
Západní část náměstí funguje jako oáza a je výchozím bodem navazujícího zeleného pásu vedoucího do Tyršových sadů. Využívá stávající vzrostlé stromy a vzhledem ke své poloze mezi objekty ZŠ a MŠ a ZUŠ poskytuje útočiště zejména dětem. Směrem z náměstí pohledově kryje nutná parkovací stání. Právě tato část náměstí je navržena tak aby využila původní umístění komunikace, případně znovu použila její dlažební kostky při vyskládání parkovacích stání.
Důležitým krokem je vznik parteru budovy školy a Domu kultury, ty se dají jednoznačně rozlišit a zároveň tvoří jeden velký prostor náměstí pro celoměstské akce. Budova školy získává hladký prostor pro pohyb dětí na koloběžkách i bruslích, chlazených mělkou propadlinou v povrchu – fontánou. Dům kultury je usazen na nízkém podstavci, který se může stát jevištěm mnoha menších akcí. Návrh ale nabízí předprostory i další vybavenosti podílející se na životu náměstí a nově vyrovnává zahradu u ZUŠ, pod kterou jsou umístěny veřejné toalety. Vzniklý objem tvoří chybějící nároží bloku.
Velkou změnou ve vyznění celého náměstí je propojení s nádvořím kostela. Tato skutečnost dramaticky mění vztah kostel – náměstí. Archetypální schodiště, tradiční stoupání po svahu a možnost úplného otevření transparentního hrazení po jeho celé délce násobí plochu náměstí. To jistě přijde vhod při Růžencové slavnosti.
Návaznost kostela na své okolí také značně proměňuje ulička podél klášterní zdi, tu nově nenabourává únikové schodiště. Místo toho se k Domu kultury přimyká dlouhá rampa jednoduché konstrukce, která slouží jako závětří bočních vstupů nebo jako náhrada za provozní dvůr za budovou. Ulička je doplněna stromy a stává se tak příjemnou spojnicí s centrem.
Prostor za Domem kultury upravujeme tak, aby měl větší parkovací kapacitu a zároveň byl přívětivým prostorem. Doplňují ho stromy v předprostorech veřejných budov.
© 2026 Krutinová Ebringer Architekti, všechna práva vyhrazena